Kapitola dvanáctá - Ve skladu

Kuchařka stála u výdejního okénka a kladla na pult talíře s rybičkovou pomazánkou. Personál je roznášel ke stolům, kde již seděli klienti. Někteří usrkávali nalitý horký čaj, jiní jen čekali. Pečovatelky začaly pomazánku roztírat na chleby a podávaly je klientům.  V jídelně panovalo poměrně ticho. Kuchařka zkontrolovala, že si všichni vše vyzvedli a stáhla roletu. Ta s klapnutím dopadla a v jídelně se opět rozhostilo ticho narušované jen cinkáním příboru o talíř a usrkáváním čaje. 

Kapitola jedenáctá - Úmrtí

Lenka seděla opatrně na kraji gauče. Když viděla ten nepořádek, který tam Radka má, odmítla i kafe. Byla to její sestra, ale i tak se jí poměrně dost eklovalo se tam napít. Přemýšlela, kde došlo k tomu zlomu, že její sestra, která byla vedena k úklidu úplně stejně, dokáže přivést byt do takového stavu. Nebyl to nový byt a ani zařízení nebylo nové, ale čistotu a pořádek by tam udržet mohla. A že se na tohle dívá máma? To jí vrtalo hlavou ještě víc. Modrá deka byla špinavá a flekatá. Stolek pobryndaný jídlem a pitím, uprostřed stál popelník přetékající nedopalky. Nepříliš čistý koberec neviděl vysavač už poměrně dlouho a všude byla spousta prachu. O špíně na oknech nemluvě. Ta byla korunována zažloutlými záclonami. V místnosti byl cítit pach nevětrání, cigaret, jídla a špíny vůbec. 

Kapitola desátá - Vrchní

Karolína dosedla do křesla. Slyšela, jak Adéla vedle dovírá dvířka praček. Vzápětí seozvalo několikeré otočení, jak na pračkách nastavila program. Když vcházela do dveří, projela chodbou Boženka s vozíkem plným oblečení. Malá místnost sloužící jako šatna pro pracovnice prádelny byla občas plná. Scházely se tu uklízečky, sem tam zašli i chlapi z údržby. Tři křesla, stolek a malá skříňka prostor téměř zaplňovaly. Malé okno u stropu suterénní místnosti neposkytovalo dostatek světla ani při slunných dnech, takže mdlá žárovka svítila celý den v marné snaze prozářit temný prostor k útulnosti.